Psychoterapie NEST je zaměřena na dospělé:
- kteří ve svém životě pociťují následky různých traumat: např. sexuálního, verbálního, fyzického násilí; emočního, intelektuálního a fyzického zanedbávání; ztrát těhotenství, potratů, porodů mrtvého dítěte; smrti milovaného člověka nejen v perinatálním období;
- kteří jsou ovlivněni důsledky různých, potenciálně přetěžujících, stresových situací, souvisejících například s epidemiemi, válkami, emigrací, vyloučením, nezaměstnaností, změnou zaměstnání, stěhováním, rozvodem, porodem, adopcí, nemocí, stářím atd.
Terapie NEST není určena pouze lidem trpícím následky traumatu, ale může také plnit roli terapie rozvojové, například pro lidi, kteří potřebují zrevidovat a uzdravit své vztahy s rodiči, dětmi nebo jinými důležitými lidmi.
Psychoterapie NEST je integrativní přístup inspirovaný mnoha teoretickými předpoklady a terapeutickými přístupy, včetně:
- psychodynamické teorie osobnosti, připoutanosti a objektových vztahů podle Bowlbyho, Fromma, Horneyho, Kleina, Mahlera, Winnicotta a dalších;
- modelu psychosociálního vývoje podle Eriksona;
- teorií behaviorálně-kognitivního učení – Beck, Kelly, Seligman, Young a další;
- transakční analýzy Berneho;
- existenciální reflexe podle Frankla, Jaspersa, Maye, Yaloma a dalších;
- terapeutického vztahu zaměřeného na člověka podle Rogerse;
- teorie potřeb podle Murraye a Maslowa;
- psychodramatu podle Morena a dalších;
- komplexního traumatického modelu Courtoise a Forda;
- modelu propojení mezi násilím a ztrátou těhotenství – Benedict, Ney et al;
- systémové analýzy podle Bowena, Madanese, Batesona a dalších;
- narativního přístupu podle Brunera, Tomkinse, McAdamse a dalších.
NĚKTERÉ Z TERAPEUTICKÝCH CVIČENÍ / TECHNIK POUŽÍVANÝCH PŘI TERAPII NEST:
- osobní reflexe,
- genogram (rodokmen)
- životní osa(křivka),
- psychodramatické hraní rolí,
- vizualizace
- terapeutické dopisy,
- analýza snů,
- skupinová dynamika (včetně práce s přenosem a protipřenosem v terapeutickém vztahu) jako kontext učení se.
Důležité: Terapeuti NEST předpokládají, že hlavním faktorem, který přináší změnu a uzdravení, nejsou samotné terapeutické techniky nebo teoretické předpoklady, ale terapeutický vztah mezi psychoterapeutem a klientem.